Co je to veganství? Odpovědí je opravdu mnoho a se spoustou z nich nesouhlasím. Nicméně, pokud bychom se měli alespoň na něčem shodnout, tak je to tato definice:
Veganství je životní styl a přesvědčení. Vegan je ten, který nezneužívá zvířata k účelům vlastním na úkor jejich svobody, života a přirozeného chování.
Jenže kde je ta hranice mezi lidskými a mimo-lidskými zvířaty? Všichni jsme obyvateli této planety.
Jestliže se na tomto dokážeme shodnout, jsme tedy přesvědčení o tom, že každá živá bytost by si měla být rovna bez ohledu na to, zda je to kráva s hnědými fleky, bez ohledu na to, zda je to člověk věřící, bez ohledu na to, zda je to žena, muž, opice, slepice, bezdomovec, cigán, muslimka, křesťanka, prase, přistěhovalec nebo jakákoli jiná bytost lišící se věcmi, které nejsou v první řadě rozhodující.
Jak je tedy možné, že se mezi lidmi, kteří se nazývají vegany a bojovníky za práva zvířat najdou tací, kteří šíří ve svém okolí pravý opak a ani nejsou schopni brát v potaz, že je to o něčem víc?
Že je to o tom, abychom byli dobří. Abychom si pomáhali navzájem. Ne protože čekáš, že se ti to vrátí, ale protože můžeš. Abychom si uvědomili, že tahle planeta nám nepatří a že bychom se o ni měli starat, abychom měli důvod být šťastní.
Někdy mám ale pocit, že spousta z vás chce udělat veganskou revoluci, osvobodit zvířata a zavřít namísto nich nepřizpůsobivé, aby náhodou neohrozili vaši představu o dokonalé společnosti.
Budeme říkat, které náboženství je akceptovatelné?
Budeme určovat, kdo si za svůj posraný život může sám?
Budeme určovat, kdo z nich by měl být separován od slušné společnosti?
Jenže jsou i tací, kteří nechtějí vůbec žádnou revoluci. Stačí jim tofu v lidlu, veganské pomazánky a akce se spoustou žrádla. Ač si říkají vegani, kapitalismus jim nevadí. Namísto toho jim vadí ukazování všedních praktik v hospodářském průmyslu.
Vrchol veškeré absurdity je, když žena nechce podporovat veg akci, která je mimo jiné feministická. Je vtipné, že to považuje za názor, který by bez feminismu ani nemohla nikde takto zveřejnit.
Ve výsledku se jen ptám. Proč bychom se zamýšleli nad vlastními chybami? Vždyť špatní jsou vždycky ti druzí.
Prázné trůny – Margaret